Vyvažování zájmů při posuzování případů parodií
JUDr. MgA.
Michal
Šalomoun
doktorand na Katedře občanského práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity a
současně advokát, Brno.
ŠALOMOUN, M.: Vyvažování zájmů při posuzování případů parodií. Právny obzor,
93, 2010, č.4, s.359 - 368.
Následující článek je zaměřen na problematiku parodií jako odvozených děl. Kdy je možné
parodii považovat za zákonnou licenci pro zpracování autorského díla a jak v této souvislosti
parodii definovat. V praxi se uvedené případy řešily zejména v USA. Tamní justiční praxe přinesla
několik způsobů, jak přistupovat k případům parodií. Různé přístupy znamenaly i různý způsob
vyvažování zájmů autora původního díla a autora parodie. Historicky lze nicméně vysledovat tendenci,
kdy bylo možné bez souhlasu autora původního (parodovaného) díla použít stále větší část z jeho díla
v parodii.
1. Úvod - privilegované postavení parodií mezi odvozenými
díly
Parodie je jedním z uměleckých vyjádření, kdy se zesměšňuje jiné, zpravidla vážné dílo. Z
hlediska autorského práva se jedná o užití původního (parodovaného díla) zpracováním a parodie je
tak odvozené dílo od díla parodovaného.
Na rozdíl od jiných odvozených děl, má parodie určité privilegované postavení, neboť je
považována za zákonnou licenci. Některé autorské zákony ji zmiňují výslovně, např.
Francie,1) Lichtenštejnsko,2)
Litva,3) Španělsko,4)
Švýcarsko,5) Malajsie,6)
Malta,7) Brazílie,8)
Seychelly,9) Kambodža,10) a rovněž ji zmiňuje
evropská směrnice č. 2001/29/ES o harmonizaci některých
aspektů autorského práva v informační společnosti, která jako výjimku z autorskoprávní ochrany uvádí
užití k účelu karikatury, parodie nebo parafráze (koláže) (čl. 5 odst. 3 písm. k) směrnice č.
2001/29/ES).
Při posuzování případů parodií je tak třeba vyvážit nejrůznější zájmy. Pro demonstrování
toho, jaké všechny zájmy vstupují do hry při tomto vyvažování, a jaké to má konkrétní právní
důsledky, je možno udělat exkurz do rozhodování soudů. Z uvedeného přehledu vyplývá, jak se názory
na uvedenou problematiku vyvíjely, a jak je pomalu opouštěna koncepce dominantního postavení autora
původní (parodovaného díla) a jeho zájmů na úkor zájmů jiných subjektů.
Jedná se o případy americké, posuzované dle systému copyright, nicméně i tento systém se
musí vypořádat se zájmy všech zúčastněných, kteří přicházejí do hry, takže i výsledky americké
justiční praxe mohou být užitečné pro posuzování případů parodií v kontinentálním systému autorského
práva. Systém copyright nepoužívá nicméně zákonné licence, ale uvedeného omezení copyrightu
(autorského práva), které se v kontinentálním systému děje zákonnými licencemi, dosahuje aplikací
doktríny fair use. Doktrína fair use se vyvinula v common law. Od roku 1976, kdy vyšel autorský
zákon USA (Copyright Act), má svoji zákonnou úpravu. V § 170 autorského zákona USA je
uvedeno: