Právo a recentní sociální změna

Law not only reflects the existing social situation but also plays an important role when the situation changes. Law manifests itself in its conservative aspects, its innovative effects on the social relationships, in the actions taken by social institutions and in the course of social processes. It acts as an independent and dependent variable of social change in society; it is both the cause and the result of a social change. The legal tools of social change legitimize the ongoing social changes and help to enforce them via the authority of law. In the postmodern society with a pluralizing social structure and the growing normative and valuerelated plurality, law contributes and supports the minimum normative and valuerelated of society. The law's regulative, integrative and innovative functions have become necessary in the postmodern society. The increasing complexity of a social life and the need to restore legitimacy of the political system contribute to replacing the executive power with hypertrophy of legislative tools. In the process of postmodernization, law not only reflects and affirms social changes in society but it also becomes more and more important tool of social change.

Společnost, její normativní systémy, včetně práva, hodnotové orientace, způsoby a strategie lidského jednání se zejména od druhé poloviny 20. století dynamicky proměňují. Společnost a společenské vztahy procházejí zásadními změnami, které bývají charakterizovány jako přechod od moderní k pozdně moderní (resp. postmoderní) společnosti. Právo jako instituci společnosti nelze oddělovat od doby, ve které působí, a jeho dobovou povahu nelze pochopit v abstrakci od daného společensko politického, myšlenkového a právního prostředí, což je i základní problém univerzalistického vymezení práva.

Sociální změnu můžeme charakterizovat jako transformaci prvků kultury a sociálních institucí v čase (Grana, Ollenburger, Nicholas 2002: 157). Základem sociální změny je obecně adaptace na změnu podmínek. Sociální změna je výsledkem působení řady faktorů a sociální vědci zejména v posledních dvou stoletích usilují o vytvoření obecné teorie, která by dokázala univerzalisticky vyložit příčiny a průběh sociální změny. Anthony Giddens (1999: 490) vhodně shrnul do třech hlavních kategorií podněty přispívající k sociálním změnám. Mezi hlavní činitele sociální změny zařadil fyzikální prostředí, politickou organizaci a kulturní faktory. Fyzikální prostředí v sobě zahrnuje nejen environmentální podmínky života v širokém slova smyslu, ale i materiální podmínky výrobních systémů a vlivy hospodářské. Politická organizace a politické rozhodování podporuje a směruje sociální změnu dnes daleko více než v dřívějších obdobích, a to z vnějšku i z vnitřku. Mezi kulturní faktory patří zejména rozvoj vědy a techniky, způsoby komunikace a způsoby myšlení a cítění zahrnující i sociální ideály. Z hlediska našich úvah patří mezi kulturní faktory sociální změny významně i právo, jehož role v kontextu pozdně moderní společnosti a právního státu narůstá.

Neúspěšnost snah vymezit právo jednou univerzální definicí je dána nejen rozdílnými ideovými východisky autorů, ale i faktem, že právo představuje multidimenzionální fenomén (Gerloch 2013: 21). Právo nezahrnuje jenom rovinu normativní, ale i rovinu sociální, psychickou a axiologickou, stejně jako i rovinu informační a mocenskou. Právo není pouze sumou platných právních norem, právních principů, právních hodnot a právních idejí, reprezentuje i podstatnou oblast sociálního života zahrnující právní vědomí jednotlivců, sociálních seskupení a společnosti, právní komunikaci, oblast právní motivace, soubor právního jednání, oblast právních vztahů, činnost institucí realizující a aplikující právo a oblast právotvorby (Moore 1973: 719).

Z právně sociologického pohledu je právem především "živé právo" (living law,