Datové schránky - teorie a realita nového způsobu elektronické komunikace v CR

Vydáno: 41 minút čítania
Datové schránky - teorie a realita nového způsobu elektronické komunikace v CR
Mgr.
Tomáš
Lechner
Vysoká škola ekonomická v Praze, Katedra práva, doktorand
Ing.
Pavel
Rieger
Vysoká škola ekonomická v Praze, Katedra práva, externí učitel, doktorand
LECHNER, T., RIEGER, P.: Datové schránky - teorie a realita nového způsobu elektronické komunikace v ČR. Právny obzor, 93, 2010, č.5, s.483 - 496.
Článek1) popisuje právní úpravu doručování v České republice a koncentruje se především na změny, které nastaly zahájením doručování do datových schránek. Při přípravě článku byly využity necelé dvě desítky českých právních předpisů, 4 knihy, 3 sborníky z konferencí o elektronizaci veřejné správy, několik článků v recenzovaných časopisech (Správní právo, Právní rádce, Masaryk University Journal of Law and Technology) a dále asi 20 internetových stránek zaměřených na aplikaci práva v oblasti e-Governmentu.
1. Úvod
V České republice existovala po mnoho let velmi složitá právní úprava doručování. Složitostí vynikal zejména občanský soudní řád, podle něhož existovalo asi 22 různých postupů pro doručování.2) Právní úprava navíc umožňovala vyhýbat se doručení a tím i právním důsledkům z toho plynoucím.3) Nepřehlednost a nejednotnost právní úpravy o doručování dle různých procesních předpisů vedla k zásadně nové úpravě doručování, která vstoupila v účinnost dne 1.7.2009.4)
Ve druhé polovině roku 2009 bylo v ČR zahájeno také doručování do datových schránek, které jsou součástí procesu implementace informačních a komunikačních technologií ve veřejné správě (e-Government). Klíčovými daty jsou 1.7.2009 (od tohoto data si mohly jednotlivé subjekty zvolit okamžik, odkdy začnou používat datovou schránku) a 1.11.2009 (tohoto dne byla datová schránka zpřístupněna všem subjektům, kterým se zřizuje povinně a které si datovou schránku neaktivovaly samy). Nový způsob doručování má několik cílů: za použití elektronických nástrojů urychlit proces doručení, snížit podíl nedoručených zásilek a snížit celkové náklady na doručování. Hovořímeli o nákladech na doručování a podání, je ještě třeba poznamenat, že výdaje spojené s provozem Informačního systému datových schránek (dále jen "IS DS") hradí stát za všechny datové zprávy, kde je odesílatelem anebo adresátem některý orgán veřejné moci.5)
Podstatným faktem je, že doručování prostřednictvím datových schránek není totéž, co běžná e-mailová komunikace. Každá zpráva dodaná do datové schránky je označena elektronickou značkou dle § 2 písm. c) zákona o elektronickém podpisu6) a navíc je opatřena kvalifikovaným časovým razítkem dle § 2 písm. r) téhož zákona, takže lze na ni vztáhnout presumpci pravosti elektronického dokumentu dle § 69a odst. 8 zákona o archivnictví a spisové službě.7)
2. Rozbor problematiky
Česká republika není jediným státem, kde je uzákoněno doručování do datových schránek. Do jisté míry podobný systém existuje také v Rakousku, jehož právní úprava byla inspirací pro Českou republiku.8) V ČR bylo doručování prostřednictvím datových schránek zavedeno zákonem č.300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů (dále jen "zákon č.300/2008 Sb.").
Zákon č.300/2008 Sb. definuje datovou schránku (§ 2) jako elektronické úložiště pro doručování orgány veřejné moci a provádění úkonů vůči orgánům veřejné moci. Datovou schránku je možné využívat pro komunikaci mezi dvěma orgány veřejné moci, mezi orgánem veřejné moci a soukromoprávním subjektem (právnická osoba, fyzická osoba). Od 1.1.2010 také mezi dvěma soukromoprávními subjekty (komunikaci mezi soukromoprávními subjekty však zákon do 1.7.2010 omezuje pouze na zasílání faktur).9)
IS DS (§ 14) je informačním systémem veřejné správy ve smyslu § 3 zákona č.365/ 2000 Sb.10) Správcem tohoto informačního systému je Ministerstvo vnitra a provozovatelem je držitel poštovní licence (Česká pošta, s.p.).
Zřízení datové schránky
K subjektům, jimž je datová schránka zřizována obligatorně, patří orgány veřejné moci, právnické osoby zřízené zákonem (např. veřejné vysoké školy a veřejné výzkumné instituce), právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku, organizační složky zahraniční právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku a dále také některé podnikající fyzické osoby (advokáti, daňoví poradci, insolvenční správci). Advokátům a daňovým poradcům se však bude datová schránka povinně zřizovat až od 1.1.2012.
Pojem orgán veřejné moci je v zákoně č.300/2008 Sb. definován nezvykle široce. Orgánem veřejné moci se zde rozumí: státní orgány, orgány územních samosprávných celků, různé státní fondy, zdravotní pojišťovny, Český rozhlas, Čes

Související dokumenty

Súvisiace články

Schvaľovanie právneho úkonu maloletého súdom (súdnym komisárom)
O kumulácii dôvodov prípustnosti dovolania podľa Civilného sporového poriadku
Niekoľko úvah o právnej úprave rozsudku pre zmeškanie
O stave non liquet a miere dôkazu
O dôkaznom bremene
Pomerné rozdelenie náhrady trov konania. O prameňoch ustálenej súdnej praxe po rekodifikáciách
Zabezpečenie peňažných prostriedkov na bankovom účte v civilnom procese
Rozhodnutia orgánov právnických osôb súkromného práva a ich súdny prieskum: mapa súčasného právneho stavu
Právny záujem intervenienta a jeho podnet na podanie dovolania generálneho prokurátora
Prípustnosť náhrady "stratenej šance" v slovenskom deliktnom práve
O tom, či je arbitrárne právne posúdenie vadou zmätočnosti podľa § 420 písm. f) CSP
K rekodifikovanému medzitýmnemu rozsudku
Procesné spoločenstvá v (ne)rekodifikovanej úprave
Súčasnosť a retrospektíva bagateľného cenzu v právnej úprave dovolania
Žaloba o určenie, že vec patrí do dedičstva po poručiteľovi z hľadiska predmetu konania
Civilné právo procesné v čase koronakrízy
Predpoklady vzniku zodpovednosti za ujmu spôsobenú neodkladným, zabezpečovacím alebo iným opatrením súdu v civilnom procese
K postupom súdov pri výkone rozhodnutí vo veci maloletých
Podstata a účel inštitútu premlčania de lege lata a de lege ferenda.
K povinnosti odvolacieho súdu postupovať podľa § 382 Civilného sporového poriadku